~

Dočasně pozastaveny všechny povídky. Na dobu neurčitou.

~

Ztracená Sestra #4

8. května 2012 v 17:43 | N. Dips |  Ztracená Sestra
Autor: N. Dips
Warning: hetero

Po manikůře jsem měl v plánu jen jendu věc a to bylo zastavit se na úřadě. Zkontroloval jsem zda mám skutečně svůj pas, občanku, i svůj rodný list. Vyběhl jsem schody a vešel do místnosti, kde se to hemžilo lidmi. Vzdychl jsem a doufal, že se tu nezdržím moc dlouho. Postavil jsem se na konec řady. Předemnou stálo nejmíň 10 lidí. Musel jsem si opakovat proč tohle všechno dělám. Nesnáším úřady a tohle je vrchol!

Konečně jsem se dostal na řadu. ,,Dobrý," zavrčel jsem už rozmrzele.
,,Co potřebujete?" Zeptala se mě postarší žena za stolem.
,,Mám tu rodný list a potřeboval bych podle něj najít určitou osobu." Chtěl jsem ji ho ukázat, ale odmítla jej.
,,To stojíte špatně," oznámila mi. No myslel jsem, že skutečně vyletím. ,,Musíte do druhého patra, jsou tam záznamy všech narozených lidí tady v Berlíně," oznámila mi a rovnou mě vyhnala. Zavrčel jsem a odchodoval jsem k výtahu. Nehodlal jsem chodit ještě po schodech. Byl jsem za dnešek skutečně vyčerpaný. Když jsem vyjel nahoru a našel dveře. Zaklepal jsem a uslyšel tiché dále. Otevřel jsem dveře a nakoukl dovnitř.

,,Dobrý den, hledám nejspíš matriku?" Vzdychl jsem už opravdu zoufale. ,,Paní dole mě poslala sem, ale je tu tolik dveří." Rozmáchl jsem rukama. Slečna se usmála a ukázala na židli u ni.
,,Posaďte se," udělal jsem tak. ,,Tak jak vám mohu pomoci?" Vypadala přívětivě.
,,Chtěl bych najít tuhle osobu, nejspíš to bude moje sestra, ale nejsem si jistý." Slečna vzala rodný list a přejela ho očima.
,,Možná vám zjistím, kde ji najít, ale jestli je to vaše sestra už nezjistím." Podívala se na mě smutně.
,,To nevadí, i tak je to dost." Probudila ve mě kapku adrenalinu. Zdálo se, jakobych ji byl skutečně blízko.



,,Dobře," přikývla a začala vyťukávat něco do klávesnice. ,,Máte nějaké osobní doklady? Občanský průkaz?"
,,Jo, mám všechno." Vytáhl jsem to z tašky a položil k ní na stůl. Chvíli to přehrabovala a něco zapisovala do počítače.
,,Tohle by bylo, ještě jedna věc je, že je za to poplatek 550 euro." Oznámila mi. Vykulil jsem oči, ale i tak ji položil na stůl požadovanou částku.

,,Tak můžeme začít, pane Kaulitzi," mile se na mě usmála. ,,Víte o ni něco bližšího?"
,,Bohužel ne," zavrtěl jsem hlavou.
,,Ok, tak to zkusíme s tím, co máme." Mrkla na mě povzbudivě. Nějakou dobu ťukala do počítače a střídavě se dívala do něj a na rodný list mé "nejspíš" sestry. S každou minutou se můj úder srdce zrychloval. Byl jsem tak neskutečně napnutý. Stačila by mi jakkákoli stopa a chytil bych se ji, ale takhle nemám zatím nic. Krome toho listu.

,,Vydržte chvíli," omluvila se a odebrala se někam dozadu. O chvíli později se vrátila i s tlustou knihou, kterou nechala dopadnout na svůj pracovní stůl. Začala otáčet stránky a postupně hledat datum narození. Moc jsem se v tom nevyznal, tak jsem jen tiše seděl a modlil se. ,,Víte.." začala. Okamžitě jsem zpozorněl. ,,Je mi to strašně líto, ale.. zde je napsané, že Bree Kaulitz narozená 26.9.1994 zemřela rok po narození." Mé srdce vynechalo pár úderů. Setmělo se mi před očima. Dokonce jsem začal cítit šťiplavé slzy. Zamrkal jsem, abych je rozehnal a tiše vzdychl. Zemřela? Proto o tom nejspíš táta nechce mluvit. Musí to být strašné.

,,A..a nevíte.. jak?" Skousl jsem si ret.
,,Dopravní nehoda." Vysvětlila. To je zvláštní, kdo vezl mou malou sestru? Že by máma, nebo táta a oni to přežili. To je strašné. Najendou jsem zalitoval, že jsem se v tom začal skutečně šťourat.
,,Aha, tak - to bude asi všechno. Děkuju moc." Přikývl jsem smutně a už chtěl odejít, ale slečna mě zastavila.

,,Pane Kaulitzi, je mi to skutečně líto a chtěla bych vám nějak pomoci." Podívala se na mě soucitně.
,,Není jak, sama jste slyšela, že už - z-zemřela," nešlo mi to přes zuby.
,,Možná, to tady tak napsané je, ale je tu jedna věc, která mě trochu zaráží." Podrbala se na krku a vyzvala mě, abych se opět posadil a dokonce sám podíval. ,,Zde je Bree Kaulitz," ukázala nehtem na ono jméno u kterého bylo datum narození i úmrtí. Ona mi to snad musí strkat i na oči, nebo co. ,,Ale podívejte se," sjela o řádek níž. Zaostřil jsem na jméno Bree Lenz.

,,Bree Lenz se narodila 26.9.1994 v Berlíně," je to úplně stejné datum, ale skutečně to může být jen náhoda. Sám jsem zjistil, že dívky s jménem Bree jsou tu sktečně časté. Ale slečna pokračovala. ,,Je tu napsané, že je adoptovaná a stále žije zde v Berlíně." Usmála se na mě trochu povzbudivě.
,,Myslíte, že.. ji změnili příjemní?"
,,Je to možné. Lidé, co si adoptují dítě a třeba mu to nechtějí říci, nebo z jakéhokoli jiného důvodu mu můžou změnit příjmení. Neříkám, že je to skutečně ona, ale mohu vám dát adresu, jejího trvalého vydliště." Podívala se na mě. Naděje stále existuje.
,,To by bylo fajn, za zkoušku nic nedám," usmál jsem se.

BREE

Seděla jsem doma a stále se učila. Už mi to lezlo na mozek, potřebovala jsem se něčím odreagovat. Pustila jsem si aspoň televizi, ale ani to mi moc nepomohlo. Pak mě napadla party u bazenu, kterou pořádá Leonard. Podívala jsem se na hodiny - ještě bych ji stihla. Tak, na chvíli se tam stavit můžu. Pokrčila jsem rameny a natáhla se pro plavky. Aspoň chvíli.
~ ~ ~

,,Čau Bree, co ty tu?" Šťouchla do mě Livie. Mile jsem se na ni usmála a pokrčila rameny.
,,Potřebovala jsem dělat na chvilku něco jiného, než koukat do sešitu." Přijala jsem od ni drink, který mi nabídla. ,,Kde máš Leonarda?"
,,Nejspíš je v bazénu," usmála se. ,,Víš kdo tu dneska je?"
,,Kdo?" Zeptala jsem se v klidu.
,,Lukas," přikývla horlivě a nepatrně hlavou hodila směrem, kde opravdu stál a bavil se s klukama.
,,Oh bože," vzdychla jsem.
,,Pořád tě chce. Nerozmyslela jsi si to?"
,,Ne," zatřepala jsem hlavou. ,,Nejsem cvok, vyspat se s někým a pak ho už nevidět? To není pro mě, Liv." Poklepala jsem ji na čelo a doufala, že se ji rozsvítí.
,,Tak dobře mno.. dlouho jsi jen nikoho neměla." Strčila si brčko z drinku do pusy. ,,Není nikdo na obzoru?"
,,Neříkám, že je na obzoru, ale včera jsem ještě odpoledne potkala v salónu toho kluka, do kterýho jsem to vrazila v pizzerce, pamatuješ si na něj?"
,,No jasně, pokračuj." Vyzvala mě.
,,Bavili jsme se spolu a zítra se uvidíme."
,,Rande?"
,,Mm.. to nejspíš ne, ale i tak to může být prima."
,,Prima, prima." Zakroutila nad mým slovníkem hlavou. ,,Musíš po něm skočit," ukázala na mě.
,,Myslím, že vztah nechám až po maturitě." Zasmála jsem se a napila se ze svého drinku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ztracená Sestra?

Ano

Komentáře

1 Chloé Chloé | Web | 8. května 2012 v 18:53 | Reagovat

á, takže Bree bude mít rande, super :)

2 Dee Dee | Web | 8. května 2012 v 20:46 | Reagovat

:D:D:D Bill bude asi překvapenej D:D až půjde najít svojí sestru :D

3 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 9. května 2012 v 19:08 | Reagovat

Hltala jsem každé slovo, hlavě v tý kde jsi psala o tom že Bree Kaulitz je mrtvá no to jsem četla tak rychle jako ještě nikdy, jenom abych se dozvěděla co jsi vymyslela dál a uf ještě že tam byla jedna Bree :D Nó tak jsem zvědavá jak ti dva se dozvědí o svém příbuzenském vztahu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama