~

Dočasně pozastaveny všechny povídky. Na dobu neurčitou.

~

Dotknout se slávy [2] 4.

13. září 2011 v 17:24 | Nica |  Dotknout se slávy [2]
Autor: Nica
Warning: hetero, romantika

,,Čau," pozvdravila jsem Roxy česky. Opravdu se divím, že jsem to ještě nezapoměla.

,,Ahoj," odpověděla mi německy a otráveně vešla dovnitř. Všechny kufry položila na zem, vedle dveřím. ,,Zdravá?" Prohlídla si mě. Zakroutila jsem hlavou.

,,Ještě dva týdny musím brát antibiotika," zakňourala jsem.



,,Slyším, pořád mluvíš jakoby tě někdo škrtil," zasmála se. Zakňourala jsem zase a zavřela za ní dveře.

,,Dáš si něco?"

,,Němela bys ležet?" Vyzvídala. ,,I když já taky. Jsem ráda že to bylo napsoled. Teď si dám pořádnou dovolenou." Lehla si na gauč.

,,Mám tě obskakovat?" Zasmála jsem se a stoupla si k ní. Přikývla. ,,Něco nového?" Ptala jsem se zatímco jsem jí šla pro pití.

,,Ani ne. Pořád stejný." Povzdychla si. Donesla jsem ji pití.

---
Během dalších dvou týdnů jsem poctivě brala antibiotika. Stejně jsem se pořád cítila strašně slabá. S Roxy jsem si opravdu užila. Nejlepší však bylo když sme spolu vařily. Zkončily jsme vždycky celý od toho. Ať už to bylo jakýkoliv jídlo. Ven jsem vycházela poize v nejnutnějších případech. Lidé, hlavně fanynky mě začínali poznávat. Některé ke mě byly opravdu nepříjemný. Jiný se mě vyptávali na Billa, na Toma, na skupinu. Už jsem se nemohla dočkat Billa. Opravdu nějaké fanynky mě až děsily. Nechtěla jsem na to být sama. Měsíc rychle utekl. Strašně moc mi Bill chyběl. Bylo mi líto, že hned co jsem se dali dohromady museli odjet, ale trvdil mi že si to vynahradíme.

Pomalu, ale jistě se blížil den kdy se kluci měli vrátit. Tak strašně moc jsem se těšila a zároveň byla hodně nervózní. Doufala jsem, že se mezi mnou a Billem nic nezměnilo. Chtěla jsem se uklidnit, že bychom s Roxy někam zašli, ale byla na tom stejně. Stále se bála že se Tom vyspal s nějakou lacinou holkou. Musela jsem ji uklidňovat. Den před tím jsme vypucovali celej dům. Odshora až dolů. V noci, když jsem si lehla a koukala do stropu, snažila jsem se zavřít oči, ale nešlo to. Strašně jsem se na něj těšila. Měli přijet někdy zítra kolem poledne. Otočila jsem se k nočnímu stolku, na kterém stál budík. Ukazoval tři hodiny ráno a já za tu dobu ještě ani jednou nezahmouřila oči. Vzala jsem si deku a vyšla opatrně z pokoje. Rozhlídla jsem se do tmy a po paměti se vydala k Billovi do pokoje. Vím, že bych tam asi neměla, je to jeho soukromí, ale prostě jsem nemohla odolat a otevřela dveře od jeho pokoje. Všechno bylo tak, jak odjel. Přišla jsem k jeho posteli a lehla si na ni. Přikryla jsem se vlastní dekou, ale hlavu si položila na jeho polštář. Voněl jako jeho vlasy.
Co jsem si myslela, takhle sotva usnu.
Kolem čtvrté hodiny ráno, se mi opravdu začínali zavírat oči, ani jsem se nerozhodovala a usínala na jeho posteli. Když už jsem téměř spala probudil mě pocit, jemnýho tlaku na mé rty.


V příštím díle:
  • ,,No počkej, nenechám tě odejít!"
  • ,,Ale.. Tome.."
  • ,,Jen jste se pohádali. To není ještě konec světa. Tohle jenom zkouší váš vztah."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Dotknout se slávy 2

Ano

Komentáře

1 veronica leigh veronica leigh | Web | 13. září 2011 v 20:09 | Reagovat

jee. kráSNÉ <3

2 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 7. října 2011 v 19:56 | Reagovat

Bill se vrátil <3 Nebo nějakej úchylák :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama